|
|
Kulturní přehled u žáků středních škol na Znojemsku
Hláčová, Soňa
Bakalářská práce se zabývá tématem kulturního přehledu u žáků středních škol na Znojemsku. Cílem bakalářské práce je zjistit jaký mají žáci celkový přehled o kulturním dění, které probíhá v jejich rodném městě nebo ve městě, kde navštěvují střední školu. Bakalářská práce je především zaměřena na pojmy kulturologie a kultura. Část bakalářské práce je pak věnovaná samotné kultuře a kulturním akcím, konajícím se ve městě Znojmě. Součástí práce je také praktická část, kde jsou reflektovány výsledky dotazníků předložených na určitých středních školách.
|
|
|
Filosofie umění a masové kultury v pojetí T. W. Adorna, W. Benjamina a H.-G. Gadamera
Horneková, Šárka ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Práce přináší kriticko-filosofický pohled na problematiku umění a masové kultury v současné společnosti. Opírá se o myšlenky H.-G. Gadamera, T. W. Adorna a W. Benjamina. Provádí shrnutí jejich myšlenek se zaměřením na umění jako na příklad humanitně-vědního zkoumání v případě H.- G. Gadamera, na kritiku kulturního průmyslu a jeho zásadní roli v myšlení T. W. Adorna a na problematiku technické reprodukovatelnosti uměleckých děl v eseji W. Benjamina. Práce se zaměřuje na zjištění současné společenské funkce masové kultury, na její vnitřní členění, na problematiku její kvality s přihlédnutím k tomu, nakolik se tato jeví jako užitečná. Nosným tématem se nakonec ukazuje být fenomén vzdělanosti. Klíčová slova: Filosofická antropologie, filosofie umění, kultura a společnost, masová kultura.
|
|
|
Fanouškovství jako aktivní konzumace kultury
VANÍČKOVÁ, Simona
Tato bakalářská práce se zabývá tematikou fanouškovství, konkrétně fanouškovskými komunitami fikčních kulturních děl. V první části mapuje postupný výzkum masových médií od 20. století a rozvoj přístupu k publiku konzumujícímu mediální sdělení. Shrnuje, že otázka recipientů masmediálních sdělení byla dříve vnímána jako otázka jednolité masy pod totální nadvládou kulturního průmyslu; s postupem času výzkum však prokázal diverzitu v publiku, jejímž výsledkem je různorodost vnímání mediálních sdělení. Od obecného přístupu přechází v druhé části ke zkoumání specifické skupiny v rámci publika, fanoušků. Nastiňuje měnící se vhled akademického světa do světa fanouškovství skrz komparaci různých prací o této tematice a informuje o obecných kvalitách fanouškovských komunit v různých časových vymezeních. Dochází k závěru, že při práci s fanouškovskými komunitami je nosné se zabývat tématy jako rezistence vůči kulturnímu průmyslu, komunitní aspekt fanouškovství, aktivita a pasivita fanouška, a jeho reprezentace na akademické půdě a v médiích samotných.
|
|
|
Vliv marketingové komunikace na fenomén hipster
Žertová, Kateřina ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje rozboru hipsterské kultury a vlivu marketingu na jeho pozici v masové kultuře. Hipster je označení pro člena alternativní kultury, která má počátky v polovině 20. století. Cílem práce je popsat, jaký má masová kultura a marketing vliv na charakter hipsterů a nástin potenciálního budoucího vývoje tohoto fenoménu. Práce začíná úvodem do problematiky hyperkonzumní společnosti a její historie pro vymezení motivů spotřeby hipsterů a mainstreamu. Nadspotřební kultura funguje mimo jiné na základě okázalé spotřeby, kterou se projevují i hipsteři, přestože společnost za ni kritizují. Dále práce vymezuje vznik a vývoj fenoménu, na což navazuje popis charakteristiky současných hipsterů. Pro zkoumání identifikace hipsterů ve většinové společnosti se práce věnuje také procesu, kdy se o jejich existenci zbytek populace teprve dozvídá, zda jim rozumí a jak na ně reaguje. Z diskuze vyplívá, že vztah mezi těmito kulturami lze považovat spíše za negativní, ale přesto do určité míry blízký kvůli obdobným motivům spotřeby. Práce proto zkoumá, zda jejich kultura může zčásti sloužit jako kulturní kapitál značek pro formování marketingových strategií mířených na další cílové skupiny. Na marketing se v tomto rozboru nahlíží jako na médium pro oboustranný přenos symbolů mezi kulturami....
|
|
|
Role populární kultury v umění ve Velké Británii a Československu v 50. a 60. letech 20. století
Vrkotová, Lucie ; Alt, Jaroslav (vedoucí práce) ; Svoboda, Aleš (oponent)
Diplomová práce komparuje role pop-artu a populární kultury v umění ve Velké Británii a Československu v 50. a 60. letech 20. století. V práci si budeme všímat vztahu populární kultury a umění v obou zemích na pozadí odlišných dobových společensko-politických kontextů. Na počátku práce vymezíme pojmy populární kultura, populární umění, pokusíme se obecně definovat i samotný pojem umění. V práci neopomeneme charakterizovat základní znaky britského a amerického pop-artu. Z britské a československé scény daného období vybereme typické představitele pop-artu (jednotlivce nebo skupiny) a na těchto konkrétních příkladech budeme sledovat jak shodné znaky, tak odlišnosti v jejich tvorbě, podmíněné specifikou kulturního i společenského nastavení obou společností. V práci si zároveň budeme všímat i výtvarných technik, případně technologií využívaných v pop-artu, alespoň rámcově i vazeb na soudobou populární hudbu, architekturu a literaturu.
|
|
|
Filosofie umění a masové kultury v pojetí T. W. Adorna, W. Benjamina a H.-G. Gadamera
Horneková, Šárka ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Práce přináší kriticko-filosofický pohled na problematiku umění a masové kultury v současné společnosti. Opírá se o myšlenky H.-G. Gadamera, T. W. Adorna a W. Benjamina. Provádí shrnutí jejich myšlenek se zaměřením na umění jako na příklad humanitně-vědního zkoumání v případě H.- G. Gadamera, na kritiku kulturního průmyslu a jeho zásadní roli v myšlení T. W. Adorna a na problematiku technické reprodukovatelnosti uměleckých děl v eseji W. Benjamina. Práce se zaměřuje na zjištění současné společenské funkce masové kultury, na její vnitřní členění, na problematiku její kvality s přihlédnutím k tomu, nakolik se tato jeví jako užitečná. Nosným tématem se nakonec ukazuje být fenomén vzdělanosti. Klíčová slova: Filosofická antropologie, filosofie umění, kultura a společnost, masová kultura.
|
|
|
Závěsný obraz v současné vizuální kultuře
Vranková, Ivana ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
Předmětem bakalářské práce je závěsný obraz v současném obytném interiéru se speciálním zaměřením na problematiku prefabrikovaných reprodukcí prodávaných v hypermarketech typu Ikea či Hornbach. Závěsný obraz je zasazen do širšího kontextu jeho historického vývoje a diskutovány jsou rovněž proměny jeho funkcí. Jedna z kapitol se zabývá specificky tématem reprodukcí, další kapitola zasazuje zkoumaný fenomén do kontextu diskusí o masové kultuře, potažmo kýči. Jsou představeny dosavadní výzkumy obrazů v domácnostech a následně popsána vlastní empirická studie. Jejím cílem je jednak odhalit individuální rozdíly v motivacích, preferencích a důležitosti kritérií ovlivňujících rozhodování při výběru obrazů do domácnosti, jednak stanovit obecnější zákonitosti v hodnocení konkrétních obrazů skutečně nabízených v Ikei a Hornbachu jejich potenciálními zákazníky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vít Olmer: Mezníky tuzemské exploatace - pokřivené zrcadlo polistopadové společnosti
Blažek, Jiří ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Hanáková, Petra (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na filmovou exploataci jako bulvární fenomén. Případovým modelem výzkumu je polistopadová produkce Víta Olmera vymezená roky 1990 - 1995 nejpříznačněji odrážející nové tvůrčí demokratické podmínky, jež Olmer účinně zužitkoval ve svůj prospěch, a stal se jedním z nejproduktivnějších filmařů své doby. První část analýzy mapuje status exploatačního filmu v zahraniční akademické obci a s pomocí východisek Pierra Bourdieua objasňuje, jak se logika "dobrého vkusu" podepsala na přístupu k "nevkusné kinematografii", jejím výzkumu, a v neposlední řadě, na postojích samotných badatelů. Následně kapitola poskytuje obecný přehled obtížných úloh přímo vzešlých z problematické pozice exploatace ve filmových studiích, k nejzásadnější z nich patří zřídkakdy teoreticky reflektovaná samotná identita exploatačního filmu, kterou vyznačuje výrazná roztroušenost. Druhá část vykládá bazální povahu exploatace s pomocí "senzacechtivosti", teoretického modelu převážně využívaného v mediálních studiích. Kapitola demonstruje blízkou spřízněnost mezi senzacechtivostí, paradigmatem spojeným s bulvární kulturou, a "kinematografií atrakcí", klíčovou teorií nikoli výhradně omezenou na raný film. Pomocí daných východisek pak potvrzuje domněnku o exploatační kinematografii jako bulvárním masmédiu. Třetí...
|
|
| |
|
|
Adornova kritika masové kultury ve světle Hegelovy estetiky
Kvapil, Matouš ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Často se nyní hovoří o úpadku či odcizení umění, což bývá spojováno s negativními vlivy masové kultury. Tyto negativní vlivy masové kultury se snažím prozkoumat a zaměřuji se především na hudbu, k čemuž využívám především kritiku masové kultury Theodora W. Adorna, jednoho z představitelů frankfurtské školy. Podle této kritiky ztrácí hudba vlivem masové kultury svá původní určení a svůj původní účel. Získává parazitní a fetišový charakter, vytrácí se z ní všechna individualita a stává se z ní pouhé standardizované zboží strojově vytvářené pro potřeby odbytu. Zároveň ale pomocí Estetiky od G.W.F Hegela představím filozofickou koncepci umění a pokusím se nahlédnout do pravé povahy a účelu umění, jak ji Hegel popisuje. Poté zhodnotím vzájemný vztah obou koncepcí a ukážu, že charakteristiky masové kultury, jak je Adorno popisuje, jsou s pravou povahou umění neslučitelné. V závěru se pokusím poukázat na možná až příliš skeptický a rezolutní pohled, který Adorno ve své kritice prezentuje. Zkusím ukázat, že i přes negativní vlivy masové kultury je zde stále prostor pro vyšší tvorbu a stále může vznikat hudba věrná svým původním určením. Klíčová slova hudba, umění, kultura, estetika, masová kultura, kulturní průmysl, Hegel, Adorno
|
host ::
RSS.